Včera jsme sehráli předposlední domácí zápas sezóny 2008-2009 a soupeřem nám byl první celek tabulky KMK Přerov hrající pod hlavičkou FK Kozlovice. Byl to tak přímý souboj prvního celku tabulky s druhým. Škoda jen, že už před zápasem bylo rozhodnuto o vítězi soutěže. KMK hrají poslední dvě kola s outsidery a tak se nepočítá, že by s nimi ztratili.
Opět jako minulý týden jsme nastupovali pouze o jedenácti hráčích. na střídačce byli dva kluci z benjamínků. kteří ale na to, aby plně zastoupili někoho z nás, nemají. To se pak ukázalo jako jeden z důvodů, proč jsem neuspěli. Navíc chyběl v záloze Kuba Hrabálek, který dal přednost šachovému turnaji.
Museli jsme nastoupit pro nás v nezvyklých červených dresech a přesto od první minuty jsme se pustili do soupeře naplno a odměnou byl pro nás gól, který dal náš ostrostřelec Vraťa Švach. Měli jsme spoustu dalších šancí. Největší promarnil Pavel Pírek, ke kterému se dostal odražený míč po rohovém kopu a už překonaného hostujícího gólmana zastoupil jeden z obránců a vykopl míč z brankové čáry. Soupeř se dostal za celý první poločas snad ke dvěma střelám ze střední vzdálenosti a jedna z nich byla celkem nebezpečná. Tak skončil poločas pro nás 1:0.
Druhá půlka byla pro nás jako z hororu. Sice jsme soupeře opět zatlačili na jejich půlku, ale po ojedinělém průniku se z jasné ofsajdové pozice, kterou neodmával hostující asistent rozhodčího, trefil soupeř a vyrovnal na 1:1. Jako důkaz se můžete kouknout na video, které je na této adrese : http://kmk.fotbalprerov.cz/homepage. Nesložili jsme ale zbraně a Martin Blaťák dvakrát krásně vysunul Vraťu do gólovek. První neproměni a při druhé byl v šestnástce zezadu v jasné šanci podražen a následovala penalta. Škoda jen, že se rozhodčí bál vytáhnout červenou kartu!!! Faul v jasné šanci zezadu se jinak netrestá! Trenér (taťka) určil na penaltu Lukáše Vokurku, ale ten to trefil přímo doprostřed branky do gólmana. Nedáš-dostaneš se ukázalo za chvíli, kdy po snad druhém úniku zprava odcentroval hostující hráč a já ve snaze odvrátit tento polovysoký centr trefil přes Tondu přímo do naší sítě:-(.
Do konce zápasu ale zbývaly pouhé čtyři minuty, začali jsme hrát jen na tři beky, já se posunul dopředu. Vybojovali jsme dvě standartky, ale soupeř se ubránil a mohl slavit vítězství v soutěži. My jsme prohráli poprvé po deseti vyhraných zápasech v řadě a doma snad po roce a půl. Bylo to to pro mě velké zklamání, když vím, že jsme byli skoro po celý zápas lepší. Trenér nám v šatně děkoval za výkon, zdůraznil, že i takový je fotbal, ale já jsem z toho moc špatný. Musím taky uznat, že i soupeř byl dobrý - stejně jako Lipník a Želatovice.
V posledních dvou zápasech se budeme snažit bojovat naplno, ať vyhrajeme aspoň jarní tabulku, kterou zatím vedeme. Musím si ještě postesknout nad tím, jak máme úzký kádr. Druhý zápas za sebou hrajeme prakticky bez střídačky a je zázrak, že máme takové výsledky.
Roman a Martin Sazečové.